Soubor Kořeňák

Charakteristickou vlastností obce Kořenec je udržování folklórních obyčejů, krojů a nářečí. Nositelem těchto tradic je místní folklórních soubor K O Ř E Ň Á K .
Založen byl již v roce 1948 a je tak jedním z nejstarších souborů svého druhu. První vedoucí souboru byla paní Božena Veselá. Od roku 1958 pak soubor vedl pan Zdeněk Přikryl a od roku 1990 je vedoucím ing. Zdeněk Přikryl spolu s Jaroslavem Korčákem.

Činnost souboru

Bohatost místního folklóru a jeho systematický, dlouhodobý záznam dovoluje souboru Kořeňák předvádět ve svých vystoupeních původní písně i tance tak, jak si je ve svých vzpomínkách dochovali pamětníci v době zakládání souboru. A přestože je Kořenec svojí velikostí malá obec, můžete v rámci vystoupení souboru slyšet původní staré lidové písničky jako „Kořenec, Kořenec je v pěkné dolině“, „Uprostřed Kořence stojí dům“, nebo „Pod Kořencem je krásný dvoreček“.

Rovněž na tance je Kořenec bohatou obcí, neboť se jich zde uchovalo více než dvacet - mateníky, tance obratnosti, tance řemeslnické, taneční hry - s názvy jako „Bič“, „Bednaříček“, či typický mužský „Ležák“.

Svá vystoupení předvádí soubor Kořeňák obvykle v ucelených folklórních pásmech, které jsou sestavené z dochovaných zvyků, původních tanců a písní. Příkladem je například kácení máje, masopustní zvyky a maškary, přástky nebo také dožínky s mlácením obilí cepy. Tato vystoupení zaujmou nejen svou pestrostí, ale i důrazem na čistotu zdejšího nářečí, které je prezentováno v úvodních slovech před každým vystoupením či konkrétní ukázkou zvyku nebo obyčeje v průběhu vystoupení.

Malou ukázkou z úvodního slova před mlácením obilí cepy v rámci vystoupení „Dožínky“ chceme ukázat, jak osobité je toto nářečí, přestože jsme si vědomi, že bez patřičného vysvětlení jednotlivých výrazů bude patrně pro někoho, kdo nezná zdejší kraj, značně nesrozumitelné:

"Vite, spiš se nemlátilo hneť vo žnich jak teď, ale vobili belo složeny ve stodolách na patře, a nebo v přistodulko, jak ho sedláku, tak domkařu - teda troškařu. Nebele mlátičke, a tak se mlátilo rocema - cepama. Troškaři, ti si pomáhale jeden drohymo. Sedláce, ti si sjednávale mlatce – ti si je mohle zaplatit. No ale s cepama se to muselo homět. Pře každym hodereni vo zem se cep v roce mosel votočet – to habe se hóvitek nepřekrótil. Snope se rozprostřele ve stodole na mlatě - kláskama dovnitř - řétama ven. Mlatce napřeť voklepávale - teda te snope - ne děvčata, a tepró potom se šlo ke kláskum. Ale na kláske se gór moc hoderet nesmělo - to habe se zrnko moc nerozstřiklo. Selka navařela hrnec króp s hrachem a zalila smetanó, to habe mlatce měle selo a dlóho vedržele. Pravda, bele potom nafókli, a tak vodfokovale horem, he spodem. A tak se mlátilo ho velkéch sedláku he troškařu - po celé dědině.Veselé klapot belo slešet vod božiho rána haž do samé tme, z každé drohé stodole. Ale protože to jož dneská nikdo nehomi a hani tomo nevěři - náš sóbor Vám to přepomene.

Kořenecký kroj

Velkou snahou souboru Kořeňák je zachování původního kořeneckého kroje. Ten se v obci Kořenec dochoval, i když pouze v několika kusech, až do začátku 20. století. Soubor tak měl při svém založení v roce 1948 k dispozici několik původních krojů. Ty se staly, spolu s dalšími podklady, vzorem pro pozdější kroje nové. Až do současné doby se pečlivě dbá na použití původních materiálů, například jelenice pro mužské kalhoty nebo ruční vyšívání, například u ženské šatky.

Mezi nejcennější části mužského kroje patří kromě jelenicových kalhot také široký kožený pás, vyšívaný slámou nebo pavím brkem. U ženského kroje je to kordulka, případně i šatka, vyšívaná vzorem, jenž znázorňuje lední květy na oknech v mrazivých dnech zimy.

Za původnost kroje získal soubor Kořeňák kladné hodnocení nejen u znalců folklóru, ale také u obyvatel v blízkém regionu. Jejich podpora je zřejmá například i z toho, že nedávno byl souboru Kořeňák darován kompletní ženský kroj, jehož stáří je více než 100 let. Kroj je možné vidět ve zdejším muzeu.

Vystoupení souboru

Mezi pravidelné činnosti souboru patří krojovaný a oblíbený „Kořenecký bál“, který se koná vždy začátkem měsíce února každého roku. Dále předvedená pozvánka, samozřejmě s vyšším číslem a jiným datem, platí pro každého příznivce folklóru, který se chce dobře pobavit, zatančit a současně podpořit folklór v obci.

Další z pravidelných akcí jsou „Kořenecké slavnosti písní a tanců“ pořádané ve dvouletých intervalech v přírodním amfiteátru v Kořenci. Jsou na ně zvány soubory zdejšího regionu včetně dětských a obvykle jeden či dva soubory vzdálenější jako hosté. V roce 2007 byly pořádány již XII. Kořenecké slavnosti písní a tanců.

Od roku 2006, rovněž každé dva roky, je pořádána tzv. „Muzejní noc“, která se koná v prostorách Kořeneckého muzea. Pro návštěvníky je připravena prohlídka muzea doplněná vystoupením souboru Kořeňák a dalšími ukázkami z doby života našich předků.

Termín pořádání obou uvedených akcí je vždy třetí sobota měsíce června.

Vybrané publikace

Historie souboru Kořeňák a popis lidových tanců je uveden v knize autorky Zdenky Jelínkové s názvem „Lidový tanec na Drahanské vrchovině a Malé Hané“, vydané v roce 2001. Uvedená publikace shrnuje výsledky výzkumu tanců z obce Kořence, sousední obce Benešova a další obce Protivanova. Kniha je do této doby nejpodrobnější publikací, zabývající se uvedenou problematikou. Je určena nejen odborníkům z oblasti folkloristiky, ale i ke studijním účelům pro vedoucí souborů a rovněž tak i široké veřejnosti, pro kterou mohou být různé formy tanců, tak odlišné od těch dnešních, velmi zajímavé.

Kořenecký kroj byl zařazen do obrazové encyklopedie horáckých a podhoráckých krojů v publikaci autora Míly Brtníka s názvem „Jaký kroj, tak se stroj“, vydané v roce 2007. Náš kroj je zde prezentován v kapitole Boskovické Horácko.

Soubor Kořeňák

Vedoucí:  Ing. Zdeněk Přikryl, tel.: +420 724 088 738, e-mail: zdprikryl@volny.cz

Kontakty:

Vedoucí:  Ing. Zdeněk Přikryl

tel.: +420 724 088 738

e-mail: zdprikryl@volny.cz

© 2005 - 2011 - Obec Kořenec