Pomník padlých

Desáté výročí dne svobody bylo pro celou obec dnem slavnostního vzrušení. V předvečer prošel dědinou, ve které okna domků byla ozdobena a osvětlena, s místní hudbou velký lampionový průvod žactva, hasičů a občanstva z „familií“ na obecní pastviště, kde byla zapálena tryzna těm, kteří padli v bojích za naši samostatnost.  Večerním tichem nesly se zvuky národních hymen. Poté učitel Adolf Srstka věnoval pietní vzpomínku padlým občanům ve světové válce. Po smutečním pochodu zahraném hudbou recitoval žák Zemánek Rudolf báseň M.B. Šárecké „Blaničtí rytíři“ a studující Josef Popelář báseň Sv. Homolky „Deset let života.“  V den 28. října zahájena byla slavnost budíčkem kořenecké hudby. Odpoledne prošel obcí průvod občanů na „řádky“, kde má býti zřízen sad svobody a postaven pomník padlým. Zde měl slavnostní řeč řídící učitel Jaroslav Fabiánek. Slavnost ukončena byla zasazením 4 lip na místě určeném pro pomník padlým a koncertem spojené hudby kořenecké a štěpánovské. Večer zahrál místní odbor Národní jednoty při velmi sníženém vstupném drama A. Horákové „Žena legionářova“. V tento památný den založen byl v obci fond pro stavbu důstojného pomníku padlým.

1931

Dne 15. srpna 1931 zúčastnila se školní mládež slavnostního odhalení památníku odboje a padlých vojínů z Kořence. Návrh pomníku vypracoval prof. Leopold Schmidt z Boskovic a do krkonošského mramoru jej vytesal M. Otoupal z Boskovic v závodě p. Viléma Drbala. Odhalení byly přítomny sokolské jednoty, hasičské sbory, odbočka legionářské jednoty a četné obecenstvo z okolních vesnic. Slavnostní řeči pronesi prof. Frant. Loubal z Brna, říd. uč. Rudolf Bouda z Třebětína a říd. uč. Jaroslav Fabiánek. Sochařská práce vyžádala náklad 6000 Kč., celkový náklad činil 6750 Kč.